O knize: rok / V románu "Stanice Mortuis" jsou ironie, fantazie a futurologie prezentovány v různých proporcích. Vyprávění je vyprávěno z pohledu vysokého sovětského úředníka, který zemřel krátce před vypuknutím třetí světové války, který si zachoval nadpozemskou příležitost pozorovat, co se děje ze svého posledního útočiště, a kriticky pochopit svou vlastní minulost i minulost jeho země. Jistou originalitu zápletce románu dává fakt, že úředník - hlavní postava díla - je muž ryze gruzínského původu, což mu v jeho oslnivé kariéře vůbec nepřekáželo. Jak však vyplývá z děje, známé analogie ze sovětské historie (Stalin atd.) jsou v tomto případě nevhodné. Historie v tomto románu mění svůj přirozený běh. Sovětský svaz nadále existuje a ovlivňuje osud planety. A to vše proto, že hoši z OSSS (Oddělení sebekontroly) v srpnu 1991 zachránili svazový stát před kolapsem. Vývoj lidstva se ubíral jinou cestou, než jakou vidíme dnes, a k čemu to všechno vedlo, je čtenáři jasné až při čtení knihy. Lidský život a smrt, láska a nostalgie, přátelství a světlé ideály mládí. A kromě toho je tu také problém intercivilizačního kontaktu: konkurenční a mimozemská inteligence lidstvu stoupá z podzemních hlubin na povrch a požaduje svůj podíl na vládnutí planety.…